Rozhovor s Lucie Hasincová – marketérka z čokolády

Eli: Ahoj a poprosím tě, aby ses představila.

Lucka: Ahoj, jsem Lucka Hasincová, je mi 31 let, mám dvou a půl letou dceru Agátku a pracuju jako Brand manager pro značku Milka, konkrétně pro segmenty pralinek a sezóny.

Eli: To zní dost speciálně, pro nás smrtelníky, co jsou pralinky tuším, co je sezóna?

Lucka: To pro mně na pohovoru taky znělo dost speciálně. V podstatě jsou sezóna všichni ti fialovi zajíčci, vajíčka a plyšáci, na které teď aktuálně narazíš skoro všude. A v zimě jsou to pro změnu Santové, salonky, advenťáky a tak.

Lucie H

Eli: Kolik bylo Agátce, když jsi začala pracovat? Teď už chodí do školky?

Lucka: Agátka chodí do soukromých Montessori jesliček od minulého září. Na začátku to byla pěkná divočina, ale teď už tam chodí ráda… Doufám. Směje se cestou tam i domů, tak snad už pohoda. Když jsem začala pracovat na plný úvazek, byly jí necelé dva roky, ale pracovat, i když jen na pár hodin týdně, jsem začala, už když jí byl necelý rok.

Eli: To mě moc zajímá – co je v Montessori jesličkách jiného než v běžných? Proč jste je vybrali?

Lucka: Líbí se mi koncept Montessori – pomoz mi, abych si uměl pomoct sám. Ale upřímně si myslím, že tu pravou samostatnost budují na sto procent až ve školce (ta je od 3 let věku dítěte). A protože jsem s Agi chodila od 1,5 let na Monte dílničky, Monte jesle byly přirozená volba.

Eli: Takže první full time práce byla Milka. Jak si to mám představit? Začala jsi s pralinkama a během pár týdnů přišli rovnou Santové?

Lucka: V srpnu jsem doslova naskočila do rozjetého vlaku. Žádný on-boarding, tříměsíční skluz po mé předchůdkyni a první úkol byl naplánovat portfolio na Vánoce 2019, což mi hlava v srpnu 2018 moc brát nechtěla 🙂 Žádný pomalý rozjezd a rovnou Santové 😀

Eli: Vidíš. já to znám z retailu a tam v srpnu frčí sezóna Back to school a v září se tam před Santy ještě vklíní sezóna grilování 😀 Co vlastně dělá Brandový specialista u firmy na čokoládu?

Lucka: No, nejprve asi vyvrátím běžný mýtus, že marketing je o hezkých obrázcích, což jsem si na začátku studií sama myslela. Jsou to hlavně čísla, čísla a zase čísla a k tomu, aby nebyla nuda, pár pěkných obrázků. Obor jsem si vybrala pro jeho pestrost a pocit, že „rozumím svému zákazníkovi“.

Lucie H

Eli: Dobře. Čísla, čísla, čísla. A to je to, co tě na tom baví?

Lucka: Čokoládový business je hodně rychlý, zajímavý, se spoustou zapálených lidí, kteří značce věří. I když je práce hodně, tak se u ní všichni hodně nasmějeme. Mít fajn kolegy a dobrého šéfa, to je základ. Čísla mě právě na tom moc nebaví. Baví mě samotná značka, vyvíjení strategie a kampaně.

Eli: Říkala jsi, že jsi marketing studovala, teď v něm pracuješ, je to stejný obor jako na začátku? Nebo se nějak změnil?

Lucka: V podstatě pracuju v oboru, který jsem vystudovala, ale realita se od studia velmi liší.

Eli: To je hádám všude dost podobný 😀 Baví tě marketing stejně, jako když jsi začínala pracovat?

Lucka: S dítětem se můj pohled na práci dost proměnil, už to není tak, že práce je všechno. Pracovat mě určitě baví hodně, jinak bych zůstala s dcerkou doma, ale už ji nestavím na první místo.

Eli: Máš nějaký profesní sen?

Lucka: Přemýšlím, ale asi ne. Opravdu moc jsem chtěla pracovat v marketingu a to se mi splnilo. Takže mám profesní sen, co se právě plní.

Lucie H s Agátkou

Eli: Jak jsi vyzrála na skloubení dcery, péče o ni, a práce? Co ti pomáhá krom jesliček?

Lucka: Jesličky jsou velká pomoc, ale bez podpory celé rodiny bych tuhle práci vůbec nemohla dělat. Dcera bývá často nemocná a s manželem, mojí mamkou a tchýní jsme schopni poskládat týden tak, že já i manžel můžeme ve své práci fungovat. Víš, já to vůbec neberu jako samozřejmost. Jsem vděčná, že mám takové zázemí.

Eli: Co je nejlepší vychytávka, cos zatím objevila? Co ti opravdu funguje? A snažně prosím, nepiš papírový diář 😀

Lucka: Nevím, jestli bych to nazvala vychytávkou, ale celá knížka Busy od Tonyho Crabbea v kombinaci s technikou všímavosti mi vylepšila jak pracovní, tak osobní život.

Eli: Stihneš krom dcery a práce ještě nějaký koníček?

Lucka: Jestli počítáš čtení jako koníček, tak stíhám. Hlavně knížky týkající se seberozvoje nebo výchovy dětí. A někdy zvládnu jógu, tu mám taky ráda. Ale koníčky jsou rozhodně oblast, na které bych měla zapracovat.

Eli: Čtení počítám jako obrovský koníček a sama nějak nemůžu přijít na to, kam ho nacpat. Kdy čteš?

Lucka: Číst stíhám po cestě do práce a před spaním a pak, když dcera usne v autě a já ji nechci budit.

Eli: Já to mám do práce 200m pěšky, to bude ono 🙂 Jaké tři otázky sis vybrala z našeho seznamu?

–09– Které roční období máš nejradši a kde ho nejradši trávíš?

Lucka: Miluju léto a vše s ním spojené, užívám si parna a ignoruju vosy, klíšťata a komáry, protože tohle období je naprosto boží a nejvíc na něm miluju tu svobodu. Vyrazíš ven nalehko, nic s sebou pomalu nepotřebuješ, venku je dlouho světlo a život je najednou takovej snazší. Ve všem.

–04– Je něco, o čem už dlouho sníš a pořád na to nepřišla řada? Co to je a proč to ještě nenastalo?

Lucka: Už dlouho si přeju cvičit pravidelně jógu, naučit se španělsky a začít něco kloudného šít, ale asi to nakonec s tím přáním není tak horké, protože až na to přání jsem pro to nic neudělala.

Eli: Šít? Fakt?

Lucka: Jojo, mám doma stroj už pěkně dlouho. Občas se mi manžel kvůli němu směje.

Eli: Já ho mám taky, už třikrát se se mnou stěhoval a ještě pořád je ta krabice zabalená stejně jako první den. Můj muž se tomu nesměje.

–01– Kdybys mohla pozvat na večeři kohokoli – je jedno odkud je, je jedno, jak je zaneprázdněný a je jedno, jestli je to živá osoba, zemřelá osoba nebo fiktivní postava – kdo by to byl a o čem by sis s ním chtěla popovídat?

Lucka: Chtěla bych jít na večeři se svým dědečkem, který zemřel, když mi byly dva roky. Prý byl úžasný a měl mě moc rád. Věřím, že by mi pomohl pochopit spoustu věcí.

Lucie H

Eli: Na co jsem se tě zapomněla zeptat a určitě by tě mrzelo, že ses o to  nemohla podělit?

Lucka: Jen jsem chtěla dodat, že nesmírně obdivuju pracující matky -samoživitelky, protože to musejí být zřejmě superhrdinky.

Podpatková vsuvka: K tomu se připojuji a kdyby se taková superhrdinka chtěla se mnou pustit do rozhovoru, budu moc ráda!  

Eli: Kde tě čtenářky našeho blogu můžou najít? A je něco, s čím bys jim mohla pomoct nebo poradit?

Lucka: Jsem na Facebooku, Instagramu a LinkedInu, i když na socialních sitích vystupuju spíš jako pasivní pozorovatel. Poradit můžu s marketingem a vázáním dětí do šátku.

Děkujeme moc!

Facebooktwitterpinterestmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *