Proč u nás nejspíš nepotkáte mnoho článků typu OOTD

Článek o tom, proč zatím nemáme instagram a asi z nás nebudou lifestyle blogerky.

Tak a nebo onak

Kdysi dávno, v době korporátní, jsem měla dva druhy outfitů. Jeden na cestu do práce a na víkendy a druhý do kanceláře. Fakt jsem se převlékala až tam. Moje skříně a sbírky bot pod stolem a v autě jsou legendární.

Víkendový outfit

Víkendový druh outfitů zahrnoval tenisky, džíny, triko nebo košili a sako nebo kabát. Ten druhý obnášel koktejlky, černý silonky i v létě a boty na podpatku. Nikdy jsem neběhala po městě v podpatcích a obdivuju všechny, které to umíte, já jsem na to prostě líná nebo nešikovná nebo nejspíš obojí.

Tenisky byly můj život a vášeň. Bílé, černé, barevné, vycházkové, běžecké na silnici, běžecké do terénu, běžecké na závod… Chápete, že jo? Hodně tenisek. Fakt hodně tenisek 🙂 Džíny jsem oproti tomu nosila téměř jen jednoho jedinýho typu – Levisky 501, světlé, středně tmavé a tmavé. Asi by se našly ještě nějaké jiné, ale upřímně jich moc nebude a fotek s nimi taky moc nevedu. Na hladkém černém nebo bílém tričku asi není moc co popisovat, ze vzorů uznávám výhradně proužek. Saka a kabáty vlastním asi jen v černé, s čestnou výjimkou jednoho zimního růžového, který jsem potkala v Londýně, kde i malé děti chodí v černé/šedé/tmavozelené/bordó uniformě a já tam chytala únorový barevný absťák.

Eli a víkendové a nepříliš pracovní outfity
Eli (po směru hodinových ručiček) jako čekající podpora na Spartanu; v dešti s kafem; na cestě na víkend; na víkendovém kurzu programování v Bratislavě

Pracovní outfit

O koktejlkách bych oproti tomu mohla napsat knihu, a kdybych začínala blogovat před pěti lety, určitě bych měla záložku na OOTD (hashtag OOTD znamená Outfit Of The Day, a pokud to nevíte, tak jste na tom s instagramem asi tak dobře jako já a už začínáte chápat, proč se nám do něj moc nechce 🙂 ). Mám koktejlky snad v každé barvě (krom žluté) a nakupovala jsem je hlavně na třech místech:

  • ve východním Londýně na svých únorových výletech (určitě o nich ještě bude řeč, dlouhé roky jsem lítala druhý únorový týden do Londýna, protože druhý týden v únoru tam prostě neprší)
  • od lokálních šikovných švadlenek, návrhářek a designérek (určitě mě potkáte na každém Dyzajn Márketu a na spoustě podobných míst)
  • a pak při cestování.

Zato do nákupáků chodím jen na kafe a pro mlíko (to dávám do kafe doma). Černé silonky netřeba komentovat víc, než že nemám hezký nohy a kanceláře mají klimu. A boty na podpatku, oj oj oj. To je speciální láska.

Eli a oblečení do práce - bílé, černé, červené a pruhované koktejlky
Eli v koktejlkách

A pak jsou tu ty podpatky

Podpatky jsou pro mě symbol práce, kariéry, elegance, krásných kanceláří, zajímavých projektů, a protože jsem vždycky kupovala jen takové boty, které byly pohodlné na první dobrou (mám se ráda, žádný “to se rozšlápne” u mě nehledejte), tak i láska a sběratelská vášeň. Mám lodičky starší, než jsem já sama, a třeba černé hladké bez ozdob na středním podpatku a s uzavřenou špičkou byly položkou, kterou jsem si zakázala koupit mnohokrát do roka 🙂 Jasně že bez valného úspěchu. Lesklé, matné, kombinace, užší podpatek, širší, vyšší, nižší, prošívání tady nebo onde… To se nesmíte divit, že blog o mateřství z mojí dílny vypadá jako obuvnictví, že ano 🙂

Realita všedních dní

A teď konec snění a jdeme na realitu všedních dní. Už týden pracuju na blogu, takže řasenku jsem použila naposledy tak před deseti dny a znova na ni dojde za další tři dny, kdy jdeme s Theem na celý den pracovat. V těhotenství jsem přibrala přes 30kg, v porodnici nechala čtyři a před vánoci zbývalo shodit ještě deset. Po vánocích jsem zatím nenašla odvahu stoupnout na váhu. Takže se vejdu asi do čtvero koktejlek, vlastním dvoje džíny, deset triček a na mikiny chodím do manželovy skříně. Mám jednu bundu, kterou nosím společně s panem miminem, a jednu, kam se vejdu sama. A vůbec, ale vůbec nemám náladu vstoupit do obchodu a v kabince čelit aktuální realitě.

Eli a Theo a šátky
Eli a Theo v šátku na několk způsobů.

Andy, přijímáš výzvu?

Na pozitivní notu – Andy chodí v Indii v šatičkách a žabkách, ale při cestách do Prahy okouzluje nápaditými pin-up outfity, takže mám vzor, motivaci a Vy i naději na mnohem barevnější článek o oblékání.

Když mi dáte vědět DO SKUPINY, jak to máte s outfity v době před-miminkovské versus v době mateřské Vy, budu moc ráda.

Eli

Odpověď Andy na moji výzvu najdete TADY

Facebooktwitterpinterestmail