Od Hanky: Jak jsem přišla k nošení dětí

Abyste nás neměli příliš, občas vás čekají články hostujících psavců. Prvním odvážlivcem je Hanka, která bude – doufejme pravidelně – přispívat s tématem nošení dětí v šátku a jak na to. První článek je ale o její cestě do šátků a šátkového světa.

Kde to začalo

No, kde začít… Popravdě, ani nevím, kde a kdy jsem poprvé přišla na myšlenku, že se děti dají nosit a ne jen vozit. Tak odjinud. Kdy jsem se zamilovala do šátků? To vím přesně! Přijel ke mně na focení (Hanka je fotografka, pozn. od podpatků)  kamarád s rodinnou. Dvě děti a těhotná manželka. Chtěli hlavně fotky s bříškem. Ale dovezla s sebou šátky. Ne jeden šátek. Šátky. Asi tři šátky. Nejdřív zavázala do šátku bříško. Cvak, cvak, cvak. Pak do šátku na záda nahodila starší dítko?! Asi každý, kdo nenosí, chápe můj tehdejší šok. Tříleté dítě, velké břicho v 9. měsíci a ona to velký děcko hází na záda levou zadní, jako kdyby nic nevážilo, něco tam zamotá a hlásí, že můžeme fotit dál. Byla jsem unešená, šokovaná, ale hlavně se mi to strašně moc líbilo.

O pár týdnů později přijeli znovu. Miminku bylo pár měsíců. A já viděla naživo, jak se to mrňavý prtě do toho šátku na břiše mámy zamotává. Jak zavázala, prcek hned usnul, spokojený, klidný, usmíval se. A samozřejmě, že šátků přivezla zase víc, během focení je střídala a já přemýšlela a pomalu začínala plánovat.

Moje těhotenství

V mezičase mezi jejími dvěma foceními jsem otěhotněla já. A nebudu vám nic nalhávat, hned jak jsem uviděla dvě čárky na testu, už jsem plánovala nošení a šátky 😀 . Po tom druhém focení jsme takhle s mužem jeli v autě a já mu říkám: “Víš, jestli se malé bude to nošení líbit, tak budu chtít ty šátky aspoň dva. Nebo víc. Na střídání, abych to mohla ladit.” No, zvyklý už na mou úchylku v tisíc a jeden pár bot (podpatková poznámka číslo dvě: vidíte? je tu správně :-D) pokrčil rameny, že jako ok. To ještě nevěděl, s čím mlčky souhlasil a co během následujících měsíců/let budeme mít doma.

Hanka a Torie - Caboo a jejich první šátek
Hanka a Torie – Caboo a jejich šátkovací začátky

První šátek

Začala akce “výběr prvního šátku”. Rozhodně chci šátek. Nosítka jsou divný, sportovní. Šátky elegantní, krásný. To chci. A tak hledám. Ale sakra. To je vše TAK drahý! 3.000 Kč, uff. Za šátek. No, dobře, no. Přidám se do skupiny Nosíme děti, od kamarádovy ženy vím, že zanošený šátek je vlastně lepší než nový, hlavně na úplný prtě. Projíždím alba, hledám. Ale ty ceny. Za použitý šátek. Ještě podle všech tabulek mám mít velikost šátku 7. Ale v sedmičkách je samozřejmě menší výběr (většina maminek je menších a stačí jim velikost 5, častěji 6). Achjo. Co se dá dělat. Budu čekat, hledat. Trochu jsem posmutněla.

Dárek

Pár dní hledání uběhlo, už jsem měla pár favoritů a ze šátků se stávalo stále častější téma hovorů kolem mě. A tehdy přišla kamarádka a zároveň moje kolegyně v práci, že kolegové mi chtějí něco koupit na rozloučenou a nevědí co. Půjdu na tu mateřskou, že jo, tak co kdyby mi koupili ten šátek pro miminko, o kterém stejně pořád mluvim (poznámka od podpatků: Hanka pracovala jako jedna ze dvou žen v ajťácké firmě, kolegům posíláme podpatkové smeknutí a uznání). Ha! Super! Tak posílám odkaz na ten, který asi nejvíc chci. Navíc jsem si potvrdila s kamarádkou i ve skupině, že bude na mrně skvělý. A líbí se mi. Konec posmutnělosti, těším se jako malá. Kolegyně přichází s tím, že jakože nic nevím. To budou muka. Protože moje radost je fakt velká.

Tak já teda jdu

A tak je tu poslední den. Já fakt jdu na mateřskou 😀 A jo, už to víte: dostávám náš úplně první šátek. Sakra.

Takovou reakci jste nečekali? Chápu. Já nečekala to, co jsem najednou držela v rukách. Co to sakra je? To jsou jiný barvy. Ne, neobjednali špatný šátek, to jen promo fotky u šátků často neodpovídají skutečným barvám. To se ale naučím až později, teď jsem překvapená a trochu zklamaná, ale odhodlaná to nevzdat. Zkrátka: Mám šátek. Máme náš první šátek. Jupiííí. Vyprat, vyžehlit, pustit si návod na youtube a poprvé ještě s břichem zkouším navázat prvního plyšáka.

Statečně motám krtka do šátku, ale krtek je lehoučký, drží sám hlavičku a nesnaží se uniknout. Chmmm. Co když mi tam to mini-mimi nepůjde strčit? Jak byste to řešili vy? A chcete vědět jak jsem to rozlouskla já? No jasně 😀 Koupím přeci jenom nositko. 😀 Konkrétně předvázaný šátek jménem Caboo. Takže už máme doma dva kousky a dítě ještě ani není na světě. Do šátku i do Caboo jsem zkoušela vázat plyšáky ještě několikrát. Abych věděla, že to nějak zmákneme a získala jsem trošku jistotu. Haha.

Torie je tu

Malá se narodila. Domů z porodnice jsme dorazily na Štědrý den a já se rozhodla, že je třeba mít tu správnou štědrovečerní večeři, i když jsem 3 dny po porodu. Manžela jsem poslala venčit psy, vytáhla jsem Caboo, zkoukla znovu video s návodem, vzala prtě, dala ho do kapsy, utáhla a šla dělat co? Přeci smažit ty vánoční řízky. Torie spokojeně spala a já věděla, že se jí to nošení líbit bude.

Poprvé šátek

Pár dní po Silvestru jsem poprvé vytáhla šátek, který jsem dostala od kolegů. Zkusily jsme ho, Caboo jsem zahodila na dno šuplíku a už nikdy nevytáhla. Nosila jsem v šátku, myslím, že to trvalo asi tak měsíc, a já se přistila, že při kojení tak trochu po očku sleduji skupinu Nosíme děti a začínám být profík v projíždějí tamních prodejních alb. Znovu jsem vyhlížela nějaký ten šátek. Ale všechny byly pořád tak drahý. Tak si tak přemýšlím a napadlo mě, že u toho mého šátku velikost sedm, na konci zbývá docela dost materiálu. Co kdyby stačil o velikost menší? A o trochu levnější… Hmmmm… Je zima, nějaký s vlnou by byl super, aby nás zahřál. A tak se za pár dní přistihnu, kterak domlouvám koupi šátku. Manžel moc neprotestuje. Chápe a má snadné vysvětlení: když tenhle poblinka, do čeho Torii navážu? To je pádný argument! A navíc prodám to Caboo. Tak to nebude tolik peněz. Mám skvělého muže. A doma další šátek. Je boží. Je super. Zahřeje. Krásné barvy. Aaach.

Ach ty fejsbuky

Postupně se stávám členem dalších a dalších nosících skupin. Objevuji českou značku Omnifera. Další aaach. Jsem zamilovaná. Jenže Omnifera je česká High End značka. To znamená, že její šátky jsou ze super materiálů, ale taky za odpovídající ceny. Na to prostě nemám. Přeskočíme pár týdnů a hele! V jedné nosící skupině je akce “Ber, neber” – kdokoli nabídne částku na šátek v nabídce a majitelka šátku ji buď akceptuje nebo ne. Takže opatrně nabízím. Jaké je moje překvapení, když prodávající kývne a napíše beru. Nooo. Tak to jdu oznámit svému úžasnému muži. Následuje pohled: “A třetí šátek bude už k čemu?” Takže s koupí třetího, poprvé Omnifeřího, nabizim na prodej ten náš druhý, vlněný. Zatím přes dva šátky nejede vlak.

Kolotoč

A začíná mé – já vím, šílené – točení šátků. Jeden koupím, jeden prodám. Ale občas něco koupím navíc. Muž se tím směrem radši už nekouká a šátkový komín roste a roste. Občas cítím paniku, kolik už toho je, kolik je v tom peněz, takže větší část rozprodám, abych za týden zase pro změnu dostala pocit, že na to moje dvouleté dítě 5 šátků prostě nestačí a mířím kupovat další a další. Diagnóza, vášeň, závislost, radost, zábava. Přece je potřebuju, aby bylo na výběr! Krátký, dlouhý, podle barvy, podle počasí, podle toho, jak dlouho budu nosit. Diagnóza, vášeň, závislost, radost, zábava…

Druhé miminko na cestě

Teď, když tohle píšu, čekám druhé miminko. Má šátková redukce, která nikdy pořádně nezačala, před pár týdny se dvěma čárkami na testu oficiálně skončila. 😀 Mám před sebou minimálně další dva roky nošení a to je třeba si užít! Cenový strop z doby, kdy šátek za 2000,- byl drahý se posunul. Tak asi čtyřnásobně. Osm tisíc je má nová hranice, přes kterou jít nechci (podpatková poznámka, opravdu nás zajímá, jestli se třetím dítětem se znovu zečtyřnásobí 😀 ). Možná vás to překvapí, ale manžel má reálnou představu, kolik peněz v šátcích mám. Kolik který stojí. A nějak to přijal, neřeší to, raději, řekla bych. Sám má jedno nosítko, které mu občas prodám a koupím nové, podle toho, jak dítko roste, říkávám. I ta nositka se u nás musí točit.

A jsem sentimentální

Šátky jsou pro mě radost a blízkost a svoboda pohybu a vášeň pro hledání a poznávání a učení a taky trocha sběratelství. Točím je, nakupuju, prodávám, hledám, zkoumám, poznávám a mohlo by to vypadat, že žádný není dost dobrý. Ale tak to není. Ten první opravdový šátek, v úplně jiných barvách, než jsem si představovala, ten máme pořád. Ten u nás zůstane. Vždy ho půjčím nějaké své kamarádce na malé miminko, ale prodávat ho nebudu. Vůči němu jsem sentimentální a ten s námi zůstane. Jako šátek, nebo z něj ušiju deku, polštář nebo něco jiného. Ale s ním to začalo a toho se nevzdám.

Hanka

PS: Prozradíte, jaký byl osud vašeho prvního šátku? Toho na miminko. A kdo nenosil v šátku, tak zavzpomínejte na první šátek/šála/nákrčník, který nosilo to vaše mimi. Na příběhy čekáme ve skupině TADY.

Facebooktwitterpinterestmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *