Tetování – odpověď na výzvu od Andy

Tohle bude první a uvidíme jestli poslední článek ode mě na téma tetování. Andrea ve svém článku TADY popsala svůj vztah k tetování a proč ho za všechny ty roky snění pořád nemá. Jak to s tetováním mám já, jak to začalo a pokračovalo a proč to už několikrát nedopadlo – to prozradím tady a teď.

Poprvé

Upřímně jsem se snažila si vzpomenout kdy a kde jsem se poprvé setkala s tetováním. Asi jsem ho viděla v rockových klipech, které mi na VHSkách pouštěl strejda. Možná se o něm psalo v nějaké knížce. Možná jsem někoho viděla naživo. Vážně nevím. První, co si pamatuji je kreslení mojí první kérky. Nakreslila jsem si obrazec vyjadřující moje tehdejší porozumění mezilidským vztahům a zejména partnerství. A přemýšlela jsem, kam s ním. Dospěla jsem k závěru, že patří na předloktí. Ale nebyla jsem si jistá, jak poznám, že když ho tam vytetuju, budu ho milovat i za rok nebo za pět. A tak jsem ho namalovala mnohem větší a pověsila na zeď. A chodila jsem kolem, koukala na něj a zkoušela, jestli mě naštve nebo přestane bavit.

Lukáš Musa Musil - Zdroj: musawork.com

Lukáš Musa Musil – Zdroj: musawork.com

Jak to dopadlo?

O pět let později ta grafika pořád dávala smysl a nastal čas najít tatéra. To ovšem vůbec nebyl snadný úkol, protože mám na tatéra spoustu požadavků. Nejdůležitější jsou tři:

  • umí kreslit a má svůj specifický rukopis
  • umí tetovat a je možné vidět jeho práci s odstupem pár let (nejen čerstvé kérky na webu, chápejte, bavíme se o roce, kdy Instagram neexistoval)
  • rozumí anatomii a dokáže tetování umístit tak, že grafická podoba bude kopírovat struktury pod kůží (svaly, kosti, výrazné žíly) a bude s nimi ladit, nebude se deformovat při pohybu apod.

A tak se hledal tatér a hledal a hledal.

Lukáš Musa Musil - Zdroj: musawork.com
Lukáš Musa Musil – Zdroj: musawork.com

Musa

O několik dalších let později jsem se rozhodla, že mým tatérem bude Musa. To byl ten pán, který přinesl do Česka abstrakci, kterou v barevné podobě převzal třeba Andrein oblíbený Ondrash. To byl ten pán, co začal na kůži psát česky a psace, tak jak to dneska dělá spousta trendy tatérů, třeba Duhovka. To byl ten pán, který šokoval, oslňoval a přitahoval rukopisem, jaký v té době byl zcela nevídaný. Musa se vlastním jménem jmenoval (a jmenuje) Lukáš Musil a býval prvoligovým hokejistou. Pak byl tatér. Než jsem se k němu dobrala (čekala jsem po létě, aby se to jako líp hojilo), tak se stal malířem a tetovat přestal. To se psal rok 2012. Ach jo. Muso, jestli tohle čteš, pořád zbývá volná kůže a bezmezný obdiv k tvojí práci – stačí se ozvat! (Vím, že na webu píšeš, že už ne, ale co kdyby, co kdyby…)

A tak začalo nové hledání

Další hledání už bylo o level těžší, protože každého dalšího jsem porovnávala nejen se svými podmínkami, ale i s tatérskou ikonou světového významu. Vždycky jsem sledovala vícero tatérů a vždycky jsem měla několik favoritů. Dlouho vedl třeba Lukáš Poláček z Inkoustu, který vloni zavřel a letos už se jmenuje jinak a sídlí jinde.  

Lukáš Musa Musil - Zdroj: musawork.com

Lukáš Musa Musil – Zdroj: musawork.com

Handpoke

S časem a znalostmi o tetování krystalizovala ještě jedna podmínka. Chci si s tatérem sednout. Najít společnou řeč. Tetování si prožít. Během tetování si odžít příběh v něm obsažený. Mít tetování s příběhem. Jedním, vícero. Musí to být rituál. A čím víc jsem o tom četla, tím víc jsem se potkávala s pojmem hanpoke. Tetování jehlou. Ne strojkem. Jedinou kovovou jehlou, kterou tatér drží jako tužku a tetování skládá tečku po tečce nebo škrábnutí za škrábnutím.

Handpoke je vlastní podkapitola tetování. Je to ta úplně prapůvodní technika. Takhle nejspíš vznikla ta zmrzačená mořská panna, kterou jako malá okukovala Andrea. Takhle vznikají ta nejhodnotnější irezumi – japonská tetování. Bod po bodu. Pomalu, dlouho, klidně, s prožitým příběhem, s příběhem zapsaným pod kůži inkoustem a jehlou bez vrčení strojku.

Lukáš Musa Musil - Zdroj: musawork.com

Lukáš Musa Musil – Zdroj: musawork.com

Je to u ledu

Následovala pauza, kdy jsem si zdůvodnila, že předloktí se potetovat nehodí, že bych tak nemohla do práce. A prapůvodní motiv šel k ledu. Sem tam jsem ale pořád pokukovala. Sem tam jsem našla nového tatéra, často tatéra, který pracoval bez strojku. Často jsem do noci okukovala něčí práci a promýšlela, co si nechám vytetovat, až se k tomu dostanu.

DNA

Před čtyřmi lety přišla moje ségra s otázkou, jestli zajdeme v sobotu na Kliniku (určitě ji znáte ze zpráv jako strašidelný squat na Žižkově), že tam bude v sobotu celý den několik tatérů a že budou tetovat zadarmo, co si kdo řekne, jen za dobrovolný příspěvek na barvy. Na první tetování trochu punk, ale nedalo se odolat. Dohodly jsme se, že si necháme vytetovat tři písmenka DNA. D jako první písmenko jména mojí sestry, A jako moje a N jako naše společné příjmení, než jsem se vdala. A dohromady jako DNA – spojení, genetika, příbuznost, to, co máme společné. Tohle tetování jsem si vymyslela, že patří na nohu, na bok chodidla a hranu nártu, protože ho vnímám jako svoje kořeny a tedy kdekoli jinde než blízko země by mi nedávalo smysl. Nádech výdech, plán jasný, vytetovat to v punkových podmínkách půjde a sobota se blíží. V pátek večer mi ségra zavolala, že mění plán a že na tetování nejde. Sama jsem si netroufla a z tetování znovu sešlo.

Lukáš Musa Musil - Zdroj: musawork.com

Lukáš Musa Musil – Zdroj: musawork.com

Tak už?

Poslední příležitost, kdy jsem přemýšlela o konkrétní věci, bylo během těhotenství. Jak si nechat vytetovat jméno nebo datum narození nebo nějakou památku na narození Thea a “nebejt totálně trapná”. Viděla jsem stovky tetování, fůru poslala Andree, ale asi jsem nic finálního nevybrala. A pak přišla debata o tom, že i Andy sní o tetování a fakt boží reakce jejího manžela, jak že to můžeme psát o tetování, když žádný nemáme jinde než v hlavě a jestli se nechceme vzít za ruce a nechat se potetovat společně.

Mám v hlavě jasnej plán. Tetování za tetováním, příběh za příběhem, umístění vedle umístění (Muso, neboj, držím ti fakt velkou plochu). Posíláme si s Andreou obrázky, debatujeme, právě publikuju druhý článek o kérkách. Pojďte diskutovat s námi do skupiny TADY.

Eli

Všechny články o tetování najdete TADY.

Facebooktwitterpinterestmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *